Napsal uživatel Skvělý pes dne Po, 02/20/2012 - 14:37.
Aleno, je to dobře napsané a svým způsobem máš pravdu. Tedy máš úplnou pravdu. Tak jako každý z nás má tu svou úplnou pravdu. Je to Tvůj pohled na svět. Často rozhoduje motivace, tedy to, jak a proč jsme k těm našim pravdivým závěrům došli. Vím, že jsi v pohodě, že s Míšou poctivě pracuješ a právě proto Ti řeknu otevřeně co si myslím. Stejně to obvykle dělám, nerad se schovávám a mlžím, ale teď budu ještě otevřenější. ;)
Pokud píšu o cvičácích jako o něčem demotivujícím a z cesty svádějícím, mám na mysli hlavně následující: Člověk někam delší dobu dochází. Má určitý problém, ten problém ho pálí a proto investuje čas i peníze do jeho řešení. Zapíše se tedy na několik měsíců trvající kurz na cvičáku. Tam pak i pravidelně dochází. Má pocit, že něco dělá a jsou třeba i vidět dílčí pokroky. Nebudu teď mluvit o tom, jestli ty pokroky jsou vidět jen na cvičáku, teď píšu o něčem jiném. Píšu o tom, že po čas této tvrdé a trpělivé práce se člověk ukolébá. Pracuji, dělám co můžu a budu odhodlaně pracovat ještě půl roku... Jenže za tak dlouhou dobu, kdy člověk něco zkouší a zkouší, pohne se o píď dopředu a následně o krok dozadu, tedy za tu dobu často akceptuje nežádoucí chování psa z toho důvodu, že si na něj jednoduše zvykne.
To je takové to: beru tě takového jaký jsi. Zní to vznešeně, ale já pro to mám méně vznešený výraz. A tím výrazem je rezignace, touha po klidu. Touha po klidu je v pořádku, kdyby tato touha klid opravdu přinášela. Ale zpravidla jde jen o odůvodnění toho, proč se zastavit. Přitom změna může být okamžitá, doslova z minutu na minutu. A taková změna je trvalá. Změna ve vnímání vztahu člověk - pes. Změna svého přístupu.
Trpělivost je na škodu, protože pak člověk v poklidu pročeká celý život psa. Bude třeba čekat až se zklidní. Nebo až absolovuje další šestnáctidílní kurz výcviku psa. Já vím, že rozhoduje naše představa. To jak to chceš. Ale tu představu si musíš nastavit SOBECKY čistě jen podle toho, jak Tobě vyhovuje. Ať to zní, jak to zní, pak teprve pes může být šťastný. Ucítí totiž z tebe tu energii a klid, které rozhodují. Pak můžeš zapomenout na trpělivost a naplno se radovat ze života. A zároveň tak otevřeš prostor i pro Míšu, který ho má teď přivřený. Teď si to neužívá a tím, že ho necháš v tom koupat mu neprospěješ. Být hodný a ohleduplný je v tomto případě špatný přístup. Stejně špatný, jako být neohleduplný a zlý. Naprosto stejně špatný...
Když už necháváš svého pejska projevovat emoce, což je samozřejmě v pořádku, tak i naslouchej, vnímej a dělej si vnitřní překlad, co ty jeho projevy znamenají. Nestačí vědomí toho, že má právo se projevit. To pak můžeš i říct, že má právo projevovat agresi. A svým způsobem to právo opravdu má... Můj způsob výchovy je dramaticky odlišný, ale ve výkladu toho, co Míša sděluje se shodnu asi se všemi, kdo nepotřebují výkladové slovníky a kteří se výchově psů věnují.
Je ve stresu, je extrémně nejistý, v podstatě zatím nedospěl. Moje rada zní: chovej se k němu jako k tomu nejsebevědomějšímu pejskovi na světě a dej mu příležitost být vyrovnaný, klidný pes, pes plný energie a hlavně skvělý pes.
Psí přirozenost
Aleno, je to dobře napsané a svým způsobem máš pravdu. Tedy máš úplnou pravdu. Tak jako každý z nás má tu svou úplnou pravdu. Je to Tvůj pohled na svět. Často rozhoduje motivace, tedy to, jak a proč jsme k těm našim pravdivým závěrům došli. Vím, že jsi v pohodě, že s Míšou poctivě pracuješ a právě proto Ti řeknu otevřeně co si myslím. Stejně to obvykle dělám, nerad se schovávám a mlžím, ale teď budu ještě otevřenější. ;)
Pokud píšu o cvičácích jako o něčem demotivujícím a z cesty svádějícím, mám na mysli hlavně následující:
Člověk někam delší dobu dochází. Má určitý problém, ten problém ho pálí a proto investuje čas i peníze do jeho řešení. Zapíše se tedy na několik měsíců trvající kurz na cvičáku. Tam pak i pravidelně dochází. Má pocit, že něco dělá a jsou třeba i vidět dílčí pokroky. Nebudu teď mluvit o tom, jestli ty pokroky jsou vidět jen na cvičáku, teď píšu o něčem jiném. Píšu o tom, že po čas této tvrdé a trpělivé práce se člověk ukolébá. Pracuji, dělám co můžu a budu odhodlaně pracovat ještě půl roku... Jenže za tak dlouhou dobu, kdy člověk něco zkouší a zkouší, pohne se o píď dopředu a následně o krok dozadu, tedy za tu dobu často akceptuje nežádoucí chování psa z toho důvodu, že si na něj jednoduše zvykne.
To je takové to: beru tě takového jaký jsi. Zní to vznešeně, ale já pro to mám méně vznešený výraz.
A tím výrazem je rezignace, touha po klidu. Touha po klidu je v pořádku, kdyby tato touha klid opravdu přinášela. Ale zpravidla jde jen o odůvodnění toho, proč se zastavit. Přitom změna může být okamžitá, doslova z minutu na minutu. A taková změna je trvalá. Změna ve vnímání vztahu člověk - pes. Změna svého přístupu.
Trpělivost je na škodu, protože pak člověk v poklidu pročeká celý život psa. Bude třeba čekat až se zklidní. Nebo až absolovuje další šestnáctidílní kurz výcviku psa. Já vím, že rozhoduje naše představa. To jak to chceš. Ale tu představu si musíš nastavit SOBECKY čistě jen podle toho, jak Tobě vyhovuje. Ať to zní, jak to zní, pak teprve pes může být šťastný. Ucítí totiž z tebe tu energii a klid, které rozhodují. Pak můžeš zapomenout na trpělivost a naplno se radovat ze života. A zároveň tak otevřeš prostor i pro Míšu, který ho má teď přivřený. Teď si to neužívá a tím, že ho necháš v tom koupat mu neprospěješ. Být hodný a ohleduplný je v tomto případě špatný přístup. Stejně špatný, jako být neohleduplný a zlý. Naprosto stejně špatný...
Když už necháváš svého pejska projevovat emoce, což je samozřejmě v pořádku, tak i naslouchej, vnímej a dělej si vnitřní překlad, co ty jeho projevy znamenají.
Nestačí vědomí toho, že má právo se projevit. To pak můžeš i říct, že má právo projevovat agresi.
A svým způsobem to právo opravdu má...
Můj způsob výchovy je dramaticky odlišný, ale ve výkladu toho, co Míša sděluje se shodnu asi se všemi, kdo nepotřebují výkladové slovníky a kteří se výchově psů věnují.
Je ve stresu, je extrémně nejistý, v podstatě zatím nedospěl. Moje rada zní: chovej se k němu jako k tomu nejsebevědomějšímu pejskovi na světě a dej mu příležitost být vyrovnaný, klidný pes, pes plný energie a hlavně skvělý pes.