Využijte nabídku na obě moje DVD. Máte možnost do 31.5!
Cena za obě DVD dohromady je 448Kč/19,90€. Poštovné je v rámci akce zdarma.

Akce platí pro odběratele zpravodaje skvělého psa. E-mailový zpravodaj je zdarma a můžete se zaregistrovat jednoduše zasláním zprávy na vas@skvelypes.cz s předmětem "zpravodaj".
Na stejném mailu objednáte i obě DVD.

DVD jsou o předpokladech pro to, mít skvělé a záviděníhodné psy. Nejsou o výcviku, o povelech.
Jsou o předpokladu, který když splníte, bude soužití se psem spíše radostí než tvrdou a poctivou prací...
Každý pes je totiž skvělý a dokonalý.

Stačí mu jen uvolnit prostor pro projevení této skvělosti.
Uvolnit mu prostor pro to, být psem.
Na DVD se dozvíte co ve výchově psů rozhoduje
a co jsou spíš jen zažité romantické představy.

První DVD je především o pohodě, dobrém pocitu a o tom, jak si život se psy naplno užívat.
Druhé je o zažitých naivních představách. Je o tom co nefunguje, ale hlavně o tom,
co rozhoduje ve výchově psů.

Navštivte 5.5. v Praze kurz přirozené komunikace pro více psů.
Cena 690Kč.
Místo Stromovka.
Čas: 15:30
Zdarma dostane každý účastník DVD - Romantické představy ve výchově psů.
Bližší informace a rezervace na vas@skvelypes.cz nebo tel: 737 730 303

Muj Milaček

Kupte si DVD v akci!
Čas máte do konce dubna.
Běžná cena jednotlivých DVD je 350Kč.
Nyní se slevou 252Kč!  Obě dohromady nyní koupíte za 448Kč (19.90€).
Navíc, v rámci akce, je poštovné zdarma.
DVD objednávejte přes email vas@skvelypes.cz.

Zasílám i na Slovensko!
Platba v Eurech na slovenský účet!
Platí do konce března a do vyprodání zásob!

A o čem obě DVD jsou?
Každý pes je skvělý a dokonalý.
Stačí mu jen uvolnit prostor pro projevení této skvělosti.
Uvolnit mu prostor pro to, být psem.
Na DVD se dozvíte co ve výchově psů rozhoduje
a co jsou spíše jen zažité romantické představy.

Mám pro Vás skvělou zprávu! ;) 11.11. vyjde záznam mojí přednášky ve Zvolenu na DVD. Objednat si ho můžete na vas@skvelypes.cz. DVD není lisované, kvalita záznamu je dobrá. ;) DVD, z přednášky v Dobříši, bude k dispozici v někdy před vánocemi.

www.skvelypes.cz
vyhlašuje fotosoutěž na téma "Radost ze života".
Hlavní cena: kniha: Co má pes na jazyku, S. Coren.
Vyhodnocení soutěže proběhne 10.10.

Moje přednáška je natočená na videu a již brzy bude k dispozici všem zájemcům.

Těším se na Vás již pozítří ve Zvolenu! 25. - 26.8. 2012
Můžete navštívit jak individuální lekce, tak přednášku na Lunterovom ranči, které zlepší Váš život
a umožní Vám naplno si užít každou procházku s Vaším psem! Garantuji Vám, že se naučíte víc, než ročním navštěvováním cvičáku a poctivou prací se psem po celou tu dlouhou dobu.
Ukážu Vám, že čekání na výsledek jen oddaluje okamžik rozhodnutí mít skvělého psa. Nejlepší čas na změnu je teď hned!

Proto nečekejte a kdykoliv zavolejte. Váš pes Vám to nikdy nezapomene a milionkrát Vám to vrátí!
Zároveň navštivte mojí přednášku na Lunterovom ranči
v neděli v 11hodin.
Na viděnou ve Zvolenu! ;)
vas@skvelypes.cz
+420 737 730 303

Zvládne tohle Vaše smečka? Je to snadné.
V sobotu a v neděli 25. - 26.8. budu Ve Zvolenu.
Chcete li si prochajdy se svým psem naplno užívat a naučit se hromadu nových věcí máte šanci. ;)
Kdykoliv zavolejte/napište a domluvíme se.
vas@skvelypes.cz
+421 737 730 303
Marek

V neděli budu mít i přednášku na této akci:
http://www.loa.sk/sk/stretnutie-whwt/program/
Jste srdečně zváni!

Vítězem fotosoutěže se stává - a knížku "Psí pravidla" vyhrává - Jan Šmucar.
Gratuluji k vítězství! ;)

Zvláštní den...Od rána nějak ,,nic "nešlo,což se někdy stává častěji než bychom si přáli...Mnoho zdánlivě důležitých i méně důležitých myšlenek mně pádilo hlavou,jak stádo splašených mustangů...Bylo ráno,poslušný Forrest čekal u dveří...Nebudu lhát,po probdělé noci,která jaksi dobrá nebyla a ,,hluchém" telefonu mého pana MUDr.

Toník-moje láska ,přítel ,který neznal zradu,přesto,že poznal krutý osud...
DNES 17.7.2012 dobojoval svoji poslední bitvu o život...A přesto,že ses nevzdával,ani Tvé malé srdíčko ,musel jsi ,hochu, odejít...

Věřím,že slib dodržím...Brzy se sejdeme ,opět budeme mladí a poběžíme spolu závod...
Až nahoru,ke Hvězdám!:)

www.skvelypes.cz
vyhlašuje fotosoutěž na téma "Můj skvělý pes".
Hlavní cena: kniha Psí pravidla.
Vyhodnocení soutěže proběhne 8.8.
Výherce získá zmíněnou knihu
a pět dalších v pořadí propisku "skvělý pes".

Dobrý den, mám 2,5 roční kříženku kokršpaněla a kavalíra. Když jsme si ji vzali z útulku jako půlroční zjistili jsme že má strach z velkých psů.Asi pře 3/4 rokem z ničeho nic začla útočit a bát se i malých psů. Nevím co mám dělat možná jsem udělala chybu ve výcviku nebo si vybavila něco z pobytu v útulku. Prosím i  o sebemenší radu.

 Děkuji

Od 3.8. do 6.8. jedu do Bratislavy.

Chcete si procházky s Vašim psem naplno užívat?

Chcete, aby každá procházka byla relaxací?
Chcete se naučit výchovu bez trestů?
Bez používání síly i bez povelů?
Chcete vyzkoušet nenásilný způsob, který opravdu funguje?
Neváhejte, zavolejte (nebo napište) a domluvíme ideální termín pro Vás.
Jde o individuální kurz (cca 2hod), kdy se budeme věnovat výhradně Vašemu pejskovi.
Pokud nejste z Bratislavy zavolejte a domluvíme setkání u Vás.
Marek
+420 737 730 303

Příspěvek od alenamisasuba

Tak mám zas něco na srdci a musím se o to s vámi podělit:)

Za poslední týdny, kdy se věnuji svým dvěma skvělým psiskům, jsem dospěla k zajímavým zkušenostem ve výchově. Vím,že dost lidí má stejné nervní a nevyrovnané psy jako já, takže doufám, že moje poznatky jim možná trošičku pomůžou, tak jako mně - i když samozřejmě, každý pejsek je jiný a jinak vnímá.

V první řadě je důležité odlišit VÝCHOVU od VÝCVIKU. Při výcviku používáme povely, při výchově povelů opravdu není třeba. Mnohem více vám udělá dobrou službu ŘEČ TĚLA, HLASOVÁ INTONACE. Myslím, že právě u nervních a nevyrovnaných psů není dobré stále za všechno chválit jásavým hlasem, cpát pamlsky horem dolem či nabízet hračku. Naším záměrem je psa zklidnit, ne nabudit. Pochvala je vhodná při učení nových triků, ve výchově si myslím, že je lepší být s odměnama umírněnější - pejsek sám pozná, že jsme spokojení, že se chová vzorně, stačí úsměv, vlídné pohlazení, vše v klidu a v pohodě. Brát to,že se správně chová téměř jako samozřejmost, je to přeci normální věc, že mi pes jde u nohy, že mi netahá vodítko, že si mě hlídá... když dělá vše tak jak si přeju a podívá se na mě s otázkou v očích - JSI SPOKOJENÁ JAKÝ JSEM TEĎ? - tak celým svým postojem mu napovím - ANO,TEĎ JSI SKVĚLÝ PES!  

Je to o tom, že by pejsek měl poslouchat pro radost svou i mojí, jen tak - bez úplaty. I tak za to dostane hodně - mou důvěru a tutíž i volnost pohybu - a co je víc?  Víli pes, že máme stále plno pamlsků, poslouchá jen pro ty pamlsky -a co se stane, když si pamlsky zapomenete? Pejsek to brzy zjistí a na vás se vykašle - však jsem to slyšela už kolikrát, že to tak je. A přehrávané pisklavé pochvaly, ty zabírají jen chvíli, pes brzy pozná, že to není pocit, ale jen hlas - obzvlášt když se snažíme takto potvrdit jeho počínání jsme li v afektu.

Lidé se mě ptají, jak to s těmi pejsky dělám. Myslel jsem si, že jde hlavně o talent...
Že jde o  přístup k životu, který se zdaleka netýká jen psů, ale u výchovy psů pomáhá.
Případně, že se každý den učím nové věci, chodím na semináře,
čtu a hledám další informace z oboru výchovy psů i odjinud.

Ale velký omyl!
Musím s pravdou ven! Hlavní je, že vlastním malý, pečlivě střežený, kouzelný proutek.
Moc lidí ho u mě nevidělo. Nechci se shodit, proto ho často neukazuji.
Ale pro Vás snad bude mnohem zajímavější příběh, jak jsem se k němu dostal.

Jedné krásné jarní soboty potkám starší paní. Paní se postaví se přede mě a povídá.
"Chlapečku, ujel mi vlak, lehla jsem si před nádražím na lavičku,
usnula jsem a obrali mě o všechny peníze i doklady.
Potřebuju se dostat domů, jsem už moc unavená.
Můžeš mi půjčit pár drobáků? Když mi dáš tvoji adresu vrátím ti dvojnásobek".

Hm, říkám si v duchu, stoprocentní zhodnocení vkladu během tak krátké doby,
to je terno. A proto souhlasím. A paní hned povídá:
"Víš chlapečku, vlastně nejsem starší paní, ale kouzelná babička.
Zpočátku mě kouzlení bavilo, jenže už to není co bejvávalo.
Za celý život jsem unavená neustálým plněním přání lidí.
Jeden chce Volvo XC90, druhý Canon 1DX, třetí vilu na Kanárských ostrovech"...

Každý den novou fotku a odpovědi na Vaše otázky najdete i na mé FB stránce.

http://tinyurl.com/vas-skvely-pes

O víkendu jsem navštívil přednášku Anne Lill Kvam. A zde je pár postřehů a informací ze soboty. 

Anne se zabývá prací se psy od roku 1986. Trénovala například psovody v Angole, práci se záchranářskými psy, při vyhledávání min. Učila se i od Turid Rugaas, takže kdo byl na obou přednáškách v Praze po týdnu, slyšel mnoho a mnoho stejných věcí znovu. Ale opakování je někdy matkou moudrosti a zrovna v tomto případě by to mohlo platit. Stejně jako Turid mluví Anne o rozpoznání potřeb psa, o respektování těchto potřeb a vybudování vztahu vztahu založeném na jejich respektování. A za důležité považuje zpětnou vazbu, kdy sami psi jasně dají najevo, jestli náš přístup je pro ně přínosem nebo ne. Jestli je to baví nebo jsou unudění a stresovaní.

Anne žila v Angole 4 roky a při práci na vyhledávání nášlapných min využívala přirozených instinktů psa. Taková práce psa baví a je nadšenej.

Nejdůležitějším smyslem psa je zrak (nejvyvynutějším pak sluch). Tento smysl není ale u psa dokonalý. Za jasného dne vidí podstatně hůř než my, a za šera naopak výrazně líp. Má problém s odhadem vzdálenosti a předměty, které jsou velmi blízko něj, nemusí vidět vůbec. Psi jsou aktivnější za úsvitu a za setmění, v době kdy zrak nejlépe uplatní. To bychom při práci se psem měli respektovat.

 O víkendu jsem se zúčastnil přednášky se známou norskou etoložkou Turid Rugaas. Především její kniha Konejšivé signály stojí za přečtení. Byla vydána v mnoha zemích a tak trochu nabourala mnohé zažité představy o chování a komunikaci psů.

Podobně i přednáška, pořádaná CDA (Czech Dog Academy) přinesla spousty překvapivých názorů a pohledů z trochu jiného úhlu než je běžné. Co bych zdůraznil je pohled Turid na každou situaci, kdy se snaží dívat na svět očima psů a maximálně jim a jejich přirozenosti vyhovět. Někdy to může zajít až do extrému, ale to je jen o úhlu pohledu. 

Přednáška začala v sobotu v KC Vltavská v Praze. A první slova byla: "Doufám, že víte o čem budu mluvit, pokud ne, tak vás překvapím" Tedy pravděpodobně to řekla, protože překlad byl dosti nepřesný. Bylo to znát především při dotazech diváků, kdy Turid nerozuměla položené otázce, případně ji pochopila jinak. Proto, čím dál tím častěji, se lidé, ovládající angličtinu, ptali raději anglicky. Nebo svůj dotaz upřesňovali rovnou v angličtině. Proč o tom píšu hned v úvodu? Jelikož angličtinu moc neovládám, musel jsem se spolehnout na překlad, takže doufám, že citáty a mé poznámky nebudou z tohoto důvodu nepřesné.

Přemýšlel jsem jak celé pojednání podat. A z důvodu, abych do celého vyprávění nebo nejdůležitějších bodů, nevnesl svůj názor, jsou veškeré další řádky buď citacemi, nebo volně převyprávěnými názory Turid Rugaas. Veškeré body byly většinou podrobněji rozebrány a vysvětleny. Tady na to není prostor.

Stávající anketa není zvolena náhodně. Z mé zkušenosti stále většina lidí nezná rozdíl mezi kastrací a sterilizací. Pro mě naprosto nepochopitelně i tzv ochránci zvířat podporují kastrace. Proč proboha?

Kastrace je podle mě velký zásah do života zvířete. Je to obrovská hormonální změna a ze zákroku se vrátí doslova jiný pes. Oproti tomu sterilizace, tedy prosté podvázání chámovodů nebo vejcovodů, které je navíc spolehlivější, nemá na psychiku psa dopad žádný.

   Hned na začátku musím uvést, že můj úhel pohledu je úhel pohledu zvířete, konkrétního zvířete, které má své jméno, má svůj osud a pocity. Nezajímá mě příliš nějaké abstraktní obecné blaho, to rád přenechám spisovatelům příběhů pro děti a politikům. Úhel pohledu je zásadní. Jsme příliš humanističtí a někteří z nás to dokonce vydávají za přednost.

     Kdo se zabývá výchovou psů ví, nakolik je důležité vcítit se do pocitů zvířete nebo se ideálně naladit na jeho strunu. Komunikovat způsobem, který pes zná, případně vytvořit vlastní jazyk a pejska naučit komunikovat tímto speciálním jazykem. Je to o empatii, sdílení emocí. Je to silný emocionální zážitek. Osobně si nedokážu představit, že si k některému svému pejskovi sednu a vysvětlím mu, proč ten hodný pán, ke kterému jsme přišli na návštěvu, kolem něj tak zvlášťně máchá skalpelem. Že si jen trochu řízneme a život půjde dál stejným tempem a poklidem, jakým se točí voda v tůni a odráží ve v ní svit Měsíce. Nedokážu si to představit a ani si to nepředstavuji. Bohužel to slyším kolem sebe dnes a denně. Abych řekl pravdu, tak z určitého pohledu i bohudík, že to slyším...

Příspěvek od alenamisasuba

Včerejší procházka s partou skvělých psů a lidí mě donutila k zamyšlení.
Vlastně jsem o tom přemýšlela už dřív,ale teď jsem si to tak nějak ujasnila.

Mám psa, který má potřebu nahlas vyjadřovat jakýkoliv stav své mysli, své city, prožitky, smutek, strach, lásku, prostě emoce - vše dává najevo štěkáním ,vytím ,kňučením.
Dříve už jen, když jsem se na chvíli zastavila, tak začal štěkat - časem se toto zlepšilo,
zůstalo u tichého,poknourávání, no někdy malinko mín tichého:)) chápu,
že některým lidem vadí, když jiný nebo jejich pes kňourá, jenže problém bude asi v tom,
že mně to nevadí.

Když kňourá, tak si toho prostě nevšímám, no ale když kňourá na veřejnosti, tak na něj občas houknu, jenže to je spíš vlastně kvůli lidem, že jako aby viděli ,že ho okřiknu, ale já to prostě necítím a Míša to určitě pozná, že mi to nevadí doopravdy, tak na chvíli ztichne a pak začne zase pokníkávat.

Protože, když mi to doopravdy vadí, třeba v autě, tak houknu a Míša ztichne - ale to určitě jen proto, že to jde přímo ze mě, že je to moje opravdický přání. Určitě je fajn mít klidného, tichého psa - ale popravdě - mně by se po těch vášnivých Míšových projevech stýskalo:)). Už by to nebyl on!

Možná s tím leckdo nebude souhlasit, ale když mám vztek nebo jsem smutná, tak to taky dám nějakým způsobem najevo - pes to dokáže knučením, štěkáním - tak nějak si říkám , že má taky právo dát najevo, že je nějak nespokojený - je to kámoš, ne? A kámoše máme rádi takové jací jsou, bez podmínek. Jasně, mám za psa odpovědnost a chci aby se choval přiměřeně - ale chci ho změnit uplně? Líbilo by se mi, kdyby chtěl někdo změnit moji přirozenost? Asi ne. Jo poslouchat se musí-to musíme všichni, jsou nějaká pravidla soužití, která musíme respektovat - ale povahu si nikdo nezmění.

Mám 18měs. fenku shiba inu. Do prosince docela poslušnou. V období před Mikulášem začla reagovat na petardy,práskací kuličky  a obňostroj.Koupila jsem CD s nahrávkou petard a ohňostroje a postupně zvyšuji intenzitu. Doma to skoro nevnímá,ale pokud zvuk daleko slabší slyší venku stane se neovladatelnou a utíká domů přes velice frekventovanou křižovatku.Kvůli bezpečnost jí v Praze vůbec nepouštím z vodítka a jen doufám,že na ten zvuk zapomene.Možná by pomohlo,kdybych si koupila nějakou pomůcku (poplašňák ,práskací kuličky,nagukovací balonky) nebo jít někam blízkosti lomu kde se střílí,ale mám strach aby se potom nebála i mě. Když slyší střílení mimo Prahu v chatě uteče domů.Je nějaká rada? Děkuji  Petula

Potřebujete poradit s Vaším psem? Nechce se Vám čekat týdny v pořadníku?
Volejte/pište kdykoliv. Poradím Vám s tím, co po telefonu vyřešit jde.
A možný termín schůzky vybereme dle Vašich preferencí.
Víkend nebo všední den, ráno, odpoledne nebo pozdní večer. Vše je možné.

Co se snažím předat, je možnost radovat se z každé procházky, mít dobrý pocit, klid a pohodu.
Nechci změnu chování pejsků v určitých situacích, cvičení se psem, ani trpělivost a už vůbec ne nějaké vznešené milování vašeho psa. Snažím se předat způsob jak si to užít. Ať to zní jakkoliv, pokud si sami budete procházky výhradně užívat, stanovíte si pravidla tak, jak Vám vyhovují, pes se s ohromným oddechem a radostí přidá. Pokud budete "hodní" je dost možné, že pes, spíš než hodný, bude nevypočitatelný a rozmazlený.

Metoda bez povelů, přirozená komunikace a Váš skvělý pes - to jsou asi tři nejdůležitější věci,
s kterými Vám mohu poradit. Povely považuji za náhražku, používám je v hodně naředěné formě
a hlavně minimálně. Proti povelům ovšem nic nemám, pokud se používají rozumně a pes vnímá paničku/páníčka i bez neustálého pokřikování tisíce příkazů a zákazů. Používání povelů Vás naučí každý cvičák nebo je podle mnoha knížek na trhu zvládnete sami.
Proto se zaměřuji výhradně na komunikaci a vnímavost psa a změnu myšlení a přístupu lidí.
Nechci ztrácet Váš - ani svůj - čas něčím, co je běžně dostupné podobně jako fast food...

Příspěvek od Ajaja

Tak jsem si tak procházela hlavou, jakou míru poslušnosti vykazuje naše zvířátko ohledně povelů. My je až tak moc nepoužíváme, my se normálně domlouváme jak s dvouletým dítětem a je to paráda. Leč povely sem tam cvičíme a jako asi u každého psa výjmečně nezareaguje buď hned nebo dostatečně nadšeně, i když jej posléze splní. Musím však říci, že máme povel, u kterého máme vykázánu absolutní, vážně absolutní poslušnost. Je to povel "chceš?" Tak na tento povel přiběhne, i když o něm není vidu ani slechu. Na tento povel přiběhne "půl sídliště psů", i když je tento povel nikdo neučil. Je to hezké, když vám v mžiku u nohou sedí třeba 5-6 psů, naprosto vzorně, žádoucně k vám vzhlížejí a čekají na ten kousek ulomeného frolicu :-)

A jak ten povel vznikl ? Z neznalosti, jak jinak. Inu, dočetla jsem se, že shiba je nevychovatelná, nebo jen obtížně, že na procházce nepůjde s vámi, ale sama, že prostě odběhne a vrátí se k vám, až se otočíte zase na cestu domů. A já měla strach, že to je pravda... Není !!! Ale to zase jindy.

Krásné, klidné svátky a pohodový rok 2012
přeje celá naše lidsko psí smečka. ;)
Toník, Květa, Marek a hafani.

Před 4mi lety mi byl synem pořízen pes.Ne že bych nechtěla, ale byl to můj první pes a docela jsem měla obavy,jak to zvládnu.Dala jsem na radu-řiď se zákonem smečky a vychovávej jej jako máma-fena.Vyplatilo se mi to. Pes poslouchá a přitom si zachoval i svoji svobodu. Je pravdou, že řeč těla je pro něj prioritní, ale zároveň se umí výborně vcítit i do nálady a reagovat na ni.

Už někdy vaši páni, no..páni, kamarádi, se kterými sdílíte lože, stravu,
strasti i radosti, přemýšleli, jak by jste vypadali a chovali se,
kdybychom byli, nedej Bůh, lidmi? ...

Tak vám musím prozradit, že více než 3O let, co jsem vdaná, jsem se snažila, ostatně jako každá řádná manželka, svého manžela tak trochu převychovat. Ne ve všem, samozřejmě, nějaké ty hříšky jim přece pro radost nechat musíme. Ale jeden jeho zlozvyk mě trápil přece jen více, než ostatní. Když se totiž manžel dostane v hovoru do ráže, tak stále zvyšuje a zvyšuje hlas, což samozřejmě není znamením, že se hádáme. On tak činí, i když spolu souzvučíme. Ovšem vysvětlujte to sousedům, že ? Ani vám nemusím zdůrazňovat, že se nedařilo.

Přesto ale došlo k nápravě.

Ne, nejásejte, já na tom nemám žádnou, pražádnou zásluhu. Tu si vydobyl náš pes. Co mně se nezdařilo za ta dlouhá léta, to on dokázal během pár měsíců.

  Pokud mi to dovolíte, rád se s vámi podělím o další příhodu, která se stala před malou chvílí. Není to nic významného, ani natolik důležitého, ale hlavně to krásně ilustruje současný stav pohledu na psy, že nemám na výběr a sedám k PC a píšu. ;)

  Máme tu na hlídání a výchovu trošku hyperaktivního labradora Charlieho a naši kluci k němu mají až přehnaný respekt...  Sice se vzájemně "berou", ale Vítek a Rubínek toho - vůči nim - obra, s duší nevybitého a neznalého štěněte, nemusí mít v blízkosti menší, než je 1m, od jejich ctěných pozadí. Tedy kráčíme si na procházce podchodem u vlakového nádraží, kde se kluci usadí před schody tak, jak si sedají vždycky a sledují, jestli se Charlie k nim moc nepřiblíží...

  A jak sedí a Charlie se valí, udělá Vítek krok směrem dolů. Nenápadně, abych si toho ani nevšimnul. Ale já si toho všimnul a Vítka jsem poslal - bez povelu - na místo kde měl čekat. Zacouval poslušně zpět a zklidnil se. Ale v tu chvíli Charlie využil situace a zabejčil se, že si nesedne na místě kde chci, že snad možná tady nebo tady, ale támhle: "no Marku, neblbni"... Veškerá komunikace byla bez jediného povelu.